Žádná moc
nesmí platit více
než zákony.

Cicero

Lázně Kyselka zůstanou kulturní památkou

Ministr kultury Jiří Besser zamítl rozklad z 5. září 2011 a potvrdil tak předchozí rozhodnutí ministerstva ze srpna tohoto roku, že areál lázní Kyselka zůstává zapsán mezi kulturními památkami. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.

K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise a na základě správního řádu bylo přezkoumáno napadené rozhodnutí Ministerstva kultury i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím k námitkám v rozkladu uvedeným.

Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady a na základě jejich řádného vyhodnocení dospělo k závěru, že nebyl prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení předmětného souboru za kulturní památku, neboť doposud vykazuje znaky kulturní památky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.

Ministr kultury vzal především v úvahu, že jednotlivé objekty jsou historicky a urbanisticky cennou součástí unikátního areálu lázní Kyselka. Urbanistické rozložení jednotlivých staveb souboru je určeno jejich zasazením v pozoruhodném přírodním prostředí podél řeky Ohře, kde tak spoluvytváří malebnou scenérii a nezaměnitelné genius loci areálu lázní Kyselka.

V rámci předmětného souboru budov je dominantním objektem pavilon Ottova pramene, nacházející se v nejvyšším bodě celého areálu lázní Kyselka, postavený podle projektu vídeňského architekta K. Häybecka. Další hodnotnou stavbou je Mattoniho vila, postavená v letech 1885 -1886 na místě staršího panského sídla. Okázalé pojetí této vily spočívá ve stylu vznosné italské novorenesance, zatímco Jindřichův dvůr, Švýcarský a Vilemín dvůr se vyznačují švýcarským stylem, kde vynikají dekorativně vyřezávané hrázděné konstrukce.

Jednotlivé objekty souboru se vlivem dlouhodobé absence údržby nacházejí v havarijním stavu, nicméně jejich obnova je i z hlediska památkové péče nadále uskutečnitelná a žádoucí. Rozhodující část památkových hodnot těchto budov spočívá zejména ve skutečnosti, že jsou nedílnou součástí unikátního urbanisticko-krajinného celku lázní Kyselka. Existence předmětných budov je proto nezbytná pro zachování historické celistvosti a autentického uspořádání tohoto celku. Navzdory ztrátě části památkových hodnot, zejména cenných interiérů a některých konstrukcí, se i nadále jedná o historicky a architektonicky významný a půdorysně zachovaný soubor nemovitostí. Tyto závěry jsou zřejmé i z odborného posouzení rozsahu ohrožení a uchování památkových hodnot areálu, které zpracoval v březnu 2011 Národní památkový ústav, ú.o.p. v Lokti, kde byl posouzen každý objekt areálu samostatně a kromě památkového zhodnocení a popisu současného stavu konstrukcí obsahuje tento dokument i návrh nutného opatření pro záchranu a uchování staveb.

Navíc je významné, že oba dotčené orgány státní památkové péče, tj. příslušné útvary Krajského úřadu Karlovarského kraje a Magistrátu města Karlovy Vary a rovněž odborná organizace státní památkové péče, Národní památkový ústav, ú.o.p. v Lokti, vyjádřily jednoznačný nesouhlas se zrušením prohlášení předmětného souboru za kulturní památku.