Žádná moc
nesmí platit více
než zákony.

Cicero

O MNĚ  |  OTÁZKY  |  ŽIVOTOPIS

MUDr. Jiří Besser

Jiří Besser se narodil 4. 8. 1957 v Berouně. Od školního roku 1963/64 navštěvoval 1. ZDŠ, dnes Jungmannovu ZŠ tamtéž. V roce 1972 byl přijat na berounské Gymnázium, kde v roce 1976 maturoval. Od téhož roku na podzim byl studentem Fakulty všeobecného lékařství University Karlovy v Praze, oboru stomatologie. Zde promoval v roce 1981 a v srpnu téhož roku nastoupil do OÚNZ Beroun, kde pracoval na stomatologickém oddělení, a to jako závodní obvodní stomatolog v Králodvorských železárnách až do konce r. 1991. V r. 1985 úspěšně dokončil postgraduální studium v oboru stomatologie atestací I. stupně. Téhož roku žádal o zařazení do specializační průpravy v oboru chirurgická stomatologie II. stupně, ale vzhledem k tomu, že nebyl členem komunistické strany, nebylo mu toto umožněno. Stejně pochodil i v letech následujících. Proto se v roce 1987 stal kandidátem a v létě r. 1989 členem komunistické strany. Hned poté byl do specializační průpravy v oboru stomatologie II. stupně zařazen. To, že plných 32 let odolával, pokládá i dnes za osobní úspěch.

V roce 1992 vybudoval soukromou stomatologickou praxi s laboratoří, ale ze zdravotních důvodů v ní nezačal sám pracovat a
celé její provozování přenechal manželce Janě, rovněž zubní lékařce.

Začal podnikat v oblasti obchodu, realit a reklamě, stal se prezidentem berounského hokejového klubu a vzhledem k objeveným manažerským schopnostem byl osloven berounskou Okresní hospodářskou komorou, aby se zapojil do komunální politiky. To bylo koncem léta 1994.

V listopadu 1994 byl poprvé zvolen starostou svého rodného města Beroun. V této funkci působil čtyři volební období.

Od roku 2000 do roku 2008 spoluvlastnil s bývalým hokejovým reprezentantem Leo Gudasem rodinnou firmu AD PUK s.r.o., která provozuje stejnojmenný hotel, soustřeďuje se na incoming zahraničních sportovců a turistů do ČR a zabývá se výrobou a distribucí luxusních
dárkových předmětů.

Po třiceti letech se rozešel se ženou Janou, se kterou má 2 syny. Mgr. Bc. Jiřího – 1981, který vystudoval VŠ hotelovou a Právnickou fakultu UK v Praze a dnes působí jako advokát, a Honzu – 1982, který je profesionálním hokejistou a inline hokejistou. S manželkou Blankou vychovává 3 děti, Barboru – 1989, Jana – 1990 a Františka – 1999.

Od šesti let byl členem ČSTV a přes aktivní sportování v dětství a dorosteneckém věku (tenis, lední hokej, basketbal, atletika) a na vysoké škole (softbal, tenis, lední hokej) se zapojil po návratu ze studií mezi sportovní funkcionáře a trenéry mládeže. V berounském hokejovém klubu zastával funkci oddílového lékaře až do r. 1993, kdy se stal prezidentem nově vzniklého hokejového klubu H+S Beroun. Po zvolení starostou města z pozice prezidenta odstoupil a až v r. 2003 se znovu aktivně zapojil do činnosti HC Berounští Medvědi jako viceprezident klubu. Ani aktivnímu sportu se nevyhýbá a ve svém volném čase si rád zahraje golf a zalyžuje. Jsou to jediné dva sporty, které mu lékaři dovolili provozovat. Od r. 2000 byl členem tenisové sekce klubu Amfora a pravidelným účastníkem Czech Art Tenis Tour. V roce 2004 po vážném úrazu oka však musel s tenisem i s ostatními, byť rekreačními, sporty skončit. Ze sportovních aktivit stojí ještě za zmínku, že byl spoluzakladatelem cyklistického etapového závodu Bohemia Tour, jehož tradice byla právě v Berouně v r. 1999 na 5 let obnovena. Od r. 2007 je prezidentem Czech Hockey Inline (AIHK), ale koncem roku 2011 mu končí mandát a dále se rozhodl nekandidovat.

Posledních 15 let se plně věnoval městu Beroun. Do zastupitelstva města vždy kandidoval jako nezávislý, na kandidátce Nezávislí Berouňáci – ČSNS. Aktivně se podílel na zavedení moderního financování městských investic již od r. 1996 a důkazem toho, že město Beroun má zdravé hospodaření, je i poslední rating, přiznaný městu Beroun v r. 2008 Aa1.cz. Nejenom známky, udělené ratingovou agenturou, ale především na první pohled zřejmá rozsáhlá investiční činnost, jsou vysvědčením práce starosty. Všechna čtyři zastupitelstva města, v jejichž čele stál, nezapomínala také na oblasti školství, kultury a sportu a rovněž berounští senioři mohou být spokojeni – stavba Domova penzionu pro seniory, zřízení dvou domů s pečovatelskou službou, výstavba Klubu důchodců, nejsou vždy a všude samozřejmostí.

Byl jedním z iniciátorů privatizace bytových domů v majetku města Beroun, aktivně se však rovněž zasazoval o výstavbu nových bytů. Za jeho působení byla v Berouně dokončena výstavba více jak 500 bytových jednotek a je zahajována další. Byl zodpovědný za projekt obnovy celého centra města mezi městskými hradbami včetně oprav městského opevnění. Starostovou radostí byl rovněž zrekonstruovaný lesopark Městská Hora s jeho dvěma realizovanými nápady, opravenou a pro veřejnost otevřenou rozhlednou a medvědáriem pro večerníčkové hrdiny Vojtu, Kubu a Matěje. Chloubou města je od prosince r. 2003 i opravená Duslova vila, kulturní památka ČR, jejíž rekonstrukci a finanční projekt této rekonstrukce v zastupitelstvu města v r. 2001 prosadil.

Jiří Besser byl do srpna 2010 předsedou dozorčí rady Úpravny vody Želivka a.s., kde zastupoval zájmy obcí od Kladna po Havlíčkův Brod a aktivním účastníkem Projektu N.E.W.S., tj. projektu holandské vlády na pomoc rozvojovým zemím. V rámci tohoto projektu město Beroun ve spolupráci se svým partnerským městem Rijswijk zajišťovalo výstavbu manufaktury na betonové prefabrikáty v nikaragujské Condeze. Významnou měrou se podílel na rozvíjení mezinárodních styků na úrovni partnerských měst s německým Goslarem, holandským Rijswijkem a polským Brzegem. V letech 2001 a 2006 se zúčastnil setkání 1000 starostů pro Evropu v rakouském Innsbrucku.

Na jaře roku 2010 byl Jiří Besser na kandidátce TOP 09 s podporou Starostů zvolen poslancem Parlamentu ČR a v červenci téhož roku byl jmenován do funkce ministra kultury. V červnu 2011 se stal 2. místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí.

MUDr. Jiří Besser je zařazen do personální encyklopedie Publishers for VIP Encyclopedias Corp., USA a Who is Who, Verlag für Personenenzyklopädien AG, Švýcarsko ve II. vydání v České republice.

Aktualizace:  1.9.2011